Obec Olszyna (Lubanský okres) leží na jizerském předhůří severně od Zlotnického a Lesnianského jezera, což jsou umělé vodní nádrže na řece Kwisa. Osou obce je západní část poklesu Lubomierze, kterým teče Olszówka, levý přítok Kwisy. Podél řeky se táhne městská zástavba Olszyny.

Olszyna je staré sídlo, jehož počátky se datují do prvních let 13. století. Lze předpokládat, že obec dlouhá 9 km vznikla v době, kdy Sasové, Frankové a Durynští táhli z přelidněného středního Německa na východ, kde hledali lepší budoucnost. Využili pozvání slezských a českých knížat a stavěli osady podél řek a cest. První zmínky o Olszyně pochází z roku 1254, kdy je pojmenována jako Olsna.

V letech 1426-1431 táhli přes Olszynu třikrát husité, kteří ničili obec a zabíjeli obyvatele. Po podepsání Vestfálského míru, byl na císařský rozkaz roku 1653 vyhnán z vesnice poslední evangelický kněz a Olszyna se měla stát katolickou. Náboženské nepokoje skončily definitivně v roce 1707, kdy Karel XII. dal olszynským evangelíkům, na základě smlouvy, právo stavět boží domy a školy.

Doba napoleonských válek se zapsala i do dějin Olszyny. Napoleonská vojska, která tábořila v okolí, ukládala kontribuci v podobě peněz a jídla.

V roce 1846 byl zprovozněn důl hnědého uhlí "Heinrichsgrube", továrna na brikety - jedna z nejstarších v Německu.

V roce 1850 byla dostavěna cesta Lubań – Biedrzychowice. Na začátku se zde vybíralo mýtné. V letech 1925-1926 cesta získala asfaltový povrch.

V roce 1858 získala Olszyna napojení na telegrafickou síť. Roku 1865 projel vesnicí první vlak Slezské horské železnice. Železnice významně přispěla k rozvoji místního průmyslu, zejména nejvýznamnější bylo nábytkářství. Olszyna byla stále bohatší. U katolického kostela postavil Robert Ruscheweyh v roce 1870 budovu továrny. A o devět let později se v celé Evropě proslavil patentem na vysouvací stůl. Stůl dlouhý třináct metrů mohlo využít i 50 lidí. Nábytek z olszynského podniku se brzy stal symbolem moderny a funkčnosti. Krátce potom vznikla poblíž železničního nádraží druhá významná továrna nábytku, založená Augustem Heinkem, žákem Roberta Ruschewayhe. I tato továrna se rychle rozvíjela, a tím byla Olszyna v této době významným nábytkářským střediskem v Německu.

Po vypuknutí 2. světové války musely obě továrny zcela změnit svůj výrobní program, protože hitlerovská moc zakázala výrobu nábytku a přikázala výrobu pro vojenské účely. V podnicích i okolních statcích se objevili váleční zajatci.

Válka Olszynu nijak významně neponičila. 8.-9. května 1945 byla obsazena 31. a 52. oddílem Sovětské armády. Začala nová etapa v dějinách obce, založená na stávající infrastruktuře, továrnách a statcích.

1. ledna 2005 byla Olszyna povýšena na město.